David Foster ze Severního Irska byl na dovolené v Brazílii a pronajal si loď na 1 den, kdy viděl postavu daleko od civilizace. Změnilo to jejich životy pro oba.
David a jeho společník vyrazili na výlet lodí, když viděli opuštěnou krásnou pláž nedaleko řeky, kterou našli v Brazílii. Vběhli do bílého písku. Pak vidí velkou černou postavu pohybující se ve stínu stromů hned vedle nich.
Nejprve se jim zastaví srdce a myslí si, že je to divoké zvíře, které na ně zaútočí, ale pak ucítil úlevu, když viděl, že je to jen pes.
Bylo to, jako by pes veděl, že se ho David už nebojí, protože najednou k němu běží – a její pohled byl natolik silný, aby Davidovi vniknul do srdce.
„Myslel jsem si:“ Co tady dělá? “ Bylo divné, protože jsme byli tak daleko od civilizace, “říká David a pokračuje:„ Běžel ke mně okamžitě a teprve pak jsem si uvědomil, že je velmi zanedbaný. Její rány ukazovali, že ji někdo ublížil. Byla blíž k smrti než k životu a já věděl, že kdybych ho opustil, znamenalo by to psa smrt.
Pes byl vychrtlý, plný ran, zranění, klíšťat a srst byla hubená a bez života. Její stav byl tak chudý, že nad ní mohli lítat supi – čekají na ni, až padne mrtvá.
David to okamžitě ukončil.
Dal jí jméno Negrita a sdílel s ní vodu a jídlo, než ji vzal na člun a vydal se přímo k nejbližšímu veterináři.
Veterinář se postaral o nejhorší zranění a trávil hodiny tím, že od z odstraňoval všechna klíšťata. David ji sleduje noc i den a každý den je silnější.
Ale štěstíčko pro Davida je brzy u konce a on se musí vrátit do Severního Irska. Pak se rozhodne, že si ho vezme s sebou!
Ale je to složitější, než si myslel.
Aby mohla Negrita vstoupit do země, musí být nejprve zcela zdravá a bez nebezpečných infekcí.
David dokonce založil organizaci na ochranu zvířat „Play for Strays“ a má kontakty s dalšími milovníky zvířat a organizacemi po celém světě – včetně Brazílie. Žádá je o pomoc a slibují, že se o černého psa postarají, dokud se nedostane domů.
Po pěti měsících je setkání konečně dovoleno, aby se Negrita dostala ke svému novému páníčkovi do jeho domova v Severním Irsku. A po pěti měsících s Davidem je téměř nepoznatelná!
Tato transformace skutečně ukazuje, co může pro psa udělat malá myšlenka, láska a bezpečnost. Negrita si může užít zbytek života, protože ví, že má páníčka, který je ochoten udělat vše, aby se cítila dobře.
Podívejte se na níže uvedené pohyblivé video a podělte se o tento příběh s přáteli na Facebooku, pokud se také bavíte o takových milovnících zvířat!
A short video of Negrita's long journey home 🙂
Zveřejnil(a) David Foster dne Sobota 28. dubna 2018